Pro ilustraci, jak zevní vítr působí, si v tomto případě můžeme
představit náš organismus jako suverénní samostatný stát, jež má
svoje vojsko (obrannou energii), jež slouží k obraně před
vnějším nepřítelem (kupř. zevním větrem). Pokud má stát moudrou
vládu (moudrého ducha) a dobrého prezidenta (dobrou mysl), tak i
vojsko (obranyschopnost) má tu správnou morálku (správnou
životosprávu) a motivaci (zdraví) a je dostatečně vyzbrojeno
(kupř. bylinami) a připraveno k odvrácení případného útoku
nepřítele (napadení větrem) a v případě napadení pak nepřítel
nemá šanci (lehký průběh bez následků) a náš organismus v této
bitvě vítězí.
Bitva s chladným větrem
V opačném případě, kdy stát (organismus) není moudře spravován
(špatná životospráva, emoční blokáda či konstituční slabost), má
nepřítel (vítr) snadnou úlohu projít skrze děravé a slabě
střežené hranice (povrchová obranná energie v kůži či na
sliznicích nosu a úst), kde se i projeví první příznaky virózy -
v případě napadení chladným větrem, jež zablokuje povrchovou
obrannou energii WEI QI v kůži a v podkoží, se objevuje
třesavka a zimnice, výrazná zimomřivost, která se zlepšuje
teplem, silné bolesti hlavy a obzvláště šíje, která je ztuhlá,
což je způsobeno nejčastěji průvanem a ofouknutím po zpocení.
Může se objevit i kýchání, kašel či vodová řídká rýma, vždy však
v této fázi chybí pocení a není pocit žízně. Na začátku nemoci čínská medicína doporučuje zahřát se a řádně
se vypotit třeba pomocí horké koupele a svařeného vína. Tato
situace je jediná v čínské medicíně, kdy je doporučován alkohol
(červené víno v kombinaci s hřebíčkem a citrónem) jako zdraví
prospěšný prostředek. Z čínské fytoterapie je vhodné užívat
čínskou bylinnou směs
Průsmyk větrné hory
. Byliny, obsažené v této směsi, uvolňují chladný vítr z povrchu
těla tím, že zahřívají a rozprouďují zamrzlou, zablokovanou
povrchovou energii našeho organismu v kůži a podkoží (čímž
zároveň zmírňují bolest, ztuhlost a zimomřivost) a odvádí tuto
škodlivou energii pocením a močí z těla ven. Proto se i pro
rychlejší účinek doporučuje zapíjet tyto byliny (ve formě tablet
či kuliček) zeleným čajem, který zesiluje účinek bylin ve směsi.
Platí, že čím dříve nasadíme léčbu, tím lépe!
Dávkování je dle stavu, většinou 8 tablet každé 2 hodiny do
ústupu potíží, minimálně se však užívají 2 dny, poté se většinou
přechází na nižší dávky.
Spolu s touto směsí se užívá i Šaolinový
olej
, který se vmasírovává zevně na postižené bolestivé svaly a
hlavu a to tak často, jak je třeba. Byliny, obsažené v tomto
oleji, uvolňují a rozprouďují "zamrzlou" povrchovou energii a
tím léčí i samu podstatu nemoci.
Potraviny, které napomáhají k vyloučení chladného větru, jsou kupř. máta, mátový čaj, bazalka, fenykl, čerstvý zázvor
(odvar či v jídle), muškátový oříšek, anýz, baldrián, kajenský
pepř. Osvědčil se recept na tento zázvorový čaj, ze zázvoru,
medu a citrónu: 1 kávovou lžičku čerstvého (ne sušeného!)
nastrouhaného zázvoru přelijeme 2 dcl horké vody, 10-15 minut
louhujeme, poté přecedíme a dochutíme medem a citrónem, pro
zesílení účinku můžeme přidat i kajenský pepř a stroužek
česneku. Pijeme vždy čerstvý, nikdy ne ohřívaný !
Bitva s horkým větrem
Horký vítr není vázán pouze na letní období, objevuje se jak v
létě, tak i v zimě, prakticky po celý rok a je nejčastějším
vyvolavatelem všemožných viróz, angín, ale i různých alergií
(pylových, prachových) jež postihují oči a nos. Horký vítr
vstupuje do organismu právě cestou očí a nosu (tzv. kapénková
infekce), kde brání energii Qi sestoupit dolů a způsobuje ty
pravé, nefalšované chřipky se vším všudy. Typickým příznakem
horkého větru je
horečka, žízeň, pocení, bolesti hlavy, bolesti svalů po těle,
bolesti, pálení a svědění v krku, nateklé krční mandle, lehce
nažloutlá rýma, pálení v nose, kýchání, event. kašel.
Horečka na začátku nemoci je projevem zápasu obranné energie se
škodlivou energií, proto čínská medicína nedoporučuje razantní
srážení teploty za každou cenu, protože tím se jen potlačuje
přirozená obranyschopnost organismu a prodlužuje tak
rekonvalescence. Proto i užívání antibiotik při virózách je z
pohledu čínské medicíny pouhým alibismem a vede často k
"zatlačení" škodliviny do hlubších etáží organismu, odkud se pak
již obtížně "vykopává" ven V této fázi čínská medicína
doporučuje bylinnou směs
Chlad ranní mlhy
,
která je nejčastěji používanou směsí u všech viróz. Má totiž tu
výhodu, že pokud ještě obraz nemoci není plně rozvinut a nedá se
tak spolehlivě určit, zdali jde o napadení chladným či horkým
větrem, tak Chlad ranní mlhy působí jak na horký, tak i na
chladný vítr a nikdy neuděláme chybu, pokud jej nasadíme. Opět
platí, že kdo dřív přijde, ten dříve větrné mlýny semele.
Dávkování se zde, ostatně tak, jako u všech akutních
onemocněních, řídí zásadou: Na velkou díru, velká záplata, tedy
8 tablet každé 2 hodiny, lze však při výraznějších potížích i
první 2 dny užívat dvojnásobnou dávku. Pokud se stav po 2-3
dnech nezlepší, je zapotřebí vyhledat lékaře. Pokud se stav
zlepší, pokračujeme v dávce 3 x 4 tablety denně a to i po
skončení všech příznaků ještě další 3 dny, jinak se často potíže
vracejí zpět.
Potraviny, které napomáhají k vyloučení horkého větru,
jsou kupř. banány, jahody, kokosový ořech, čerstvá okurka,
čekanka, špenát, celer, zelená cibulka, vodní meloun, bazalka,
máta, mungo fazole, šrucha zelná, černé houby Mu er (Jidášovo
ucho), mořské řasy, bambusové výhonky.
Osvědčila se i polévka na chřipku, ke které potřebujete menší
hlávku zelí, 1 cibuli, hlavičku česneku, 3 mrkve, zázvor, šťávu
z 1 citrónu a miso (japonskou sójovou pastu - k dostání ve
zdravých výživách): Do velkého hrnce dáme vařit veškerou
pokrájenou zeleninu, dokud není zelenina měkká (asi 30 minut).
Poté přidáme 3 lžíce strouhaného zázvoru a veškerý česnek a
chvilku povaříme. Do hrnečku si odebereme trochu vývaru a
rozmícháme v něm husté miso. Pak jej vlijeme zpět do polévky,
promícháme a můžeme konzumovat. Do talíře dáme trochu citrónové
šťávy a pro chuť i trochu rozmačkaného česneku.
Křehkost svinutého lístku
je podobná výše uvedené směsi, liší se od ní ve 3 aspektech:
-
působí velmi mírně
a jemně, tudíž je přímo šita na míru malým dětem.
-
lze ji současně
použít i na záněty spojivek (jak infekční, tak alergické),
jež se projevují zalepením očí, pálením, slzením či
zalepenými oči po ránu.
-
utišuje i suchý
kašel v počátku nachlazení. Lze rovněž použít při náhlé
ztrátě hlasu či chrapotu, vzniklé při viróze. Při
přetrvávajícím suchém štěkavém kašli je však třeba vyhledat
lékaře k vyloučení nebezpečného zánětu hrtanu.
Srovnání mezi napadením chladným větrem či horkým
větrem |
|
Chladný vítr |
Horký vítr |
Patologie |
chladný vítr blokuje obrannou WEI QI |
horký vítr brání sestupu QI |
Vstup do těla |
kůže |
nosem a ústy |
Horečka |
slabá |
vysoká |
Odpor k chladu |
výrazný |
slabý |
Bolesti těla |
výrazné |
slabé |
Bolesti hlavy |
na šíji |
celá hlava, silné, hluboké |
Pocení |
ne |
ano |
Žízeň |
ne |
ano |
Moč |
čistá |
tmavá |
Jazyk |
tělo jazyka normální, povlak tenký bílý strany nebo špička |
lehce červené, povlak tenký bílý |
Puls |
povrchový stažený |
povrchový rychlý |
Terapie |
Průsmyk
větrné hory
|
Chlad ranní mlhy
Křehkost svinutého lístku |
Kašel
Při kašli pak, ať už suchém či vlhkém, se doporučuje vždy užívat
Sirup lahodné chuti
, jež stahuje vzbouřenou plicní Qi a tím
utišuje kašel. Jak již název napovídá, pro svoji delikátní chuť
je tento sirup oblíben zvláště u dětí. Užívá se 5x denně 1
kávová lžička, po ústupu kašle se ihned vysazuje.
V případě vlhkého kašle tj. kašel s vykašláváním hlenů, ať už
žlutých hustých či bílých lepkavých, je nejvhodnější bylinná
směs
Vůně borovicového háje
, jež ochlazuje horko v plicích,
rozpouští hleny a utišuje kašel. Používá se i při zánětu
průdušek, jak akutním, tak i chronickém.
Pokud se k výše popsanému kašli přidá ještě dušnost s pískáním
na hrudi, pak se doporučuje bylinná směs
Ozvěny himálajského hromu
, jež má podobné účinky jako
předchozí směs a navíc utišuje dušnost. Lze ji proto použít jak
u zánětů průdušek s astmatickou dušností, tak u alergického
kašle kupř. při pylové rýmě apod.
U malých dětí lze použít i
Šaolinový olej
, který se namaže několikrát denně na
hrudník.
Někdy přetrvává ještě dlouho po odeznění akutních příznaků suchý
kašel či kašel s malým množstvím obtížně vykašlavatelného hlenu,
v tom případě je třeba posílit plíce a ledviny a "promazat"
plíce - takovou bylinou směsí je
Hvizd stříbrné píšťalky
.
Potraviny, rozpouštějící hlen a posilující plíce,
jsou kupř. grepy, hrušky, jablka, citrony, ředkvičky, celer,
bazalka, lilek, fazole, sója, chřest, cuketa, žampióny, bílá
čínská houba rosolovka stříbrná.
Po dobu jakéhokoliv druhu kašle
je třeba vynechat omezit zahleňující potraviny jako jsou sladkosti a výrobky z bílého cukru a bílé mouky, mléko
a mléčné výrobky, smažená a tučná jídla.
Rýma
Při rýmě, jak infekční, tak alergické, se pak doporučuje další
bylinná směs
Vyvanutí dračí jeskyně
, jež se užívá 3- 5x denně 4
tablety. Spolu s těmito tabletami je vhodné při rýmě použít opět
i
Šaolinový olej
, který lze lehce natřít pod nos (ne však na
sliznice !), přičemž jeho efekt je velice rychlý. Šaolinový
olej, stejně jako Vyvanutí dračí jeskyně, vylučují vítr z
oblasti nosu a uvolňují tak nosní průduchy.
Potraviny, jež uvolňují nosní průduchy a vylučují vítr z oblasti
nosu, jsou kupř. mandarinky, meruňky, banány, jahody, červená řepa,
křen, ředkvičky, máta, okurka, čekanka, špenát, fazole.
Angína, zánět středouší a nosních dutin
V případě, že se z původní virózy vyklube bakteriální zánět
mandlí (hnisavá angína), středního ucha či nosních dutin, čínská
medicína doporučuje bylinnou směs
Stín brokátového závoje
, která se používá v Číně jako přírodní antibiotikum. Byliny,
obsažené ve směsi vylučují horký toxin z krve a ochlazují krev,
čímž tak i snižují známky zánětu. Užívá se spolu s ostatními
bylinnými produkty, kupř. při doprovázející rýmě u zánětu
středouší a nosních dutin s bylinnou směsí
Vyvanutí dračí jeskyně
apod.
Potraviny, jež vylučují horký toxin z krve a ochlazují krev, jsou kupř. cukrový (žlutý) meloun, vodní (červený) meloun,
čerstvá okurka, ledový salát, zelený salát, čekanka, ředkvička,
banány, grapefruity
Bitva s větrnými mlýny
Existuje ještě jedna možnost, kdy se setkáme s větrem - náš stát
a vojsko (obranyschopnost organismu) jsou sice rámcově
připraveni, avšak útok (napadení větrem) je buď zcela nečekaný a
prudký (náhlá změna počasí - kupř. náhlé ochlazení v létě či
oteplení v zimě) a nebo je nepřítel příliš silný, podobně jako
invaze "spřátelených" vojsk v roce 1968 (kupř. permanentní
klimatizace, jež se zpočátku také jeví pro náš organismus
nápomocně a "přátelsky"). Tento silný a zákeřný nepřítel si
postupně podmaní, ovládne a destruuje i další oblasti a odvětví
našeho hospodářství (nos, uši, oči, krk) a to podle hesla: Ryba
smrdí od hlavy, neboť každý stát (organismus) má takovou vládu
(rozum) jakou si zaslouží (vždy je možnost volby léčby).
Ale ani zde není ještě vše ztraceno, neboť kam se síla napře,
tam se svět hne - systematickými a promyšlenými kroky (správnou
léčbou) lze i tohoto mocného nepřítele postupně vypudit z našeho
malého a zdánlivě bezmocného státu (oslabeného organismu) díky
všeobecné mobilizaci všech rezerv i za cenu obětí (aktivní
přístup ke zdraví). Nakonec i náš nově se reformující stát
(zotavující se organismus) vypudil okupanty ze země zpět na
Východ a jejich nohsledy a aparátčíky, jež mezitím prorostly do
všech mocenských oblastí (kupř. kloubní revmatismus, záněty
ledvin, srdce...) odstranil z viditelných pozic z našeho
veřejného života (alespoň úleva a částečné zmírnění utrpení a
bolestí) Zde však již přirovnání pokulhávají, neboť nejsme ve
staré Číně...
Když však děláte něco pro své zdraví a víte proč, tak se úspěch
dříve či později dostaví, ale samozřejmě nic není na světě
zadarmo a nerodí se lehce, ale výsledek pak stojí za to !
Důležité je nenechat se odradit a nemocem (ať už z jakýchkoliv
příčin) neustále vzdorovat, i když nejlepší je vždy prevence -
nedat jim vůbec šanci. A když už se přec podaří škodlivé energii
vniknout do našeho organismu, tak je zásadou číslo jedna, co
nejdříve (nejlépe ihned ! ) a co nejúčinněji ji vyloučit z
našeho křehkého organismu. Jinak se v nás usídlí a usadí
(dočasně ?) jak legendární vojska na věčné časy a nikdy jinak
dle hesla: Kdo seje vítr...
Poručíme větru aneb očkovat proti chřipce ?
Příčinou chřipky je dle čínské medicíny nejčastěji zevní vítr a
virus pak už je jen pouze důsledkem oslabeného terénu, na kterém
se virus snadno pomnoží. Jak snadno lze chřipku chytit, tak
naopak těžko lze zjistit jejího původce. Proto i očkování proti
chřipce z hlediska čínské medicíny postrádá smysl, neboť virus
chřipky, který se v oslabené formě očkuje, se již dávno mezitím
několikráte přeměnil v jiný kmen (je odolný jak krysa proti
jedu), takže každé takové očkování oslabeného jedince ještě více
oslabí jeho přirozenou imunitu a naopak silný jedinec očkování
proti chřipce nepotřebuje, neboť si s ní jeho organismus při
správné léčbě poradí sám. Toto očkování není povinné, takže
nechť se každý rozhodne dle svého uvážení.
Chřipka je totiž jako olympiáda. Pokaždé ji organizuje jiná
země, jednou je to hongkongská, jindy španělská, jiný průběh má
chřipka v létě, jiný zase v zimě, podobně jako jiné jsou i
disciplíny na letní olympiádě a jiné pak na zimní olympiádě.
Pokaždé má však jiného vítěze či jiné dosažené výsledky.
Přejme si, abychom těmi vítězi byli vždy my, lidé.
Shrnutí
-
Chřipka:
Chlad ranní mlhy +
Šaolinový olej , event.
Křehkost svinutého lístku u
malých dětí
-
Rýma:
Vyvanutí dračí jeskyně +
Šaolinový olej
-
Kašel:
Sirup lahodné chuti +
Vůně borovicového háje
.
text: MUDr. Petr Hoffmann |