www.nextlife.cz                                       

   Příroda dělá vždy z toho,
   co je možné,
   to nejlepší.

                           ( z Číny )

Aby byl člověk zdravý, musí být životní energie čchi v rovnováze a musí volně proudit po akupunkturních drahách (meridiánech). Pokud se někde vyskytne počínající nerovnováha, lidské tělo reaguje pouze změnami nálad, pocitů, akce srdeční, atd. V případě, že nerovnováha pokračuje a prohlubuje se, lidský organismus již nedovede vyvážit vzniklou disbalanci, vzniká nemoc.

Akupunkturní dráhy (meridiány)

Energie čchi u člověka obíhá v tzv. meridiánech, kterým se říká akupunkturní dráhy. V tělě vede 12 hlavních akupunkturních drah, které jsou párové, a 8 zvláštních drah. Kromě těchto meridiánů sem ještě patří 12 svalových drah, 12 vnitřních větví, 15 spojek hlavních drah a 365 akupunkturních bodů. Nejstarší schémata průběhu drah, kterými se pohybuje qi, se vztahují k dechovým technikám spojeným s qi-gong.

Každá akupunkturní dráha má na povrchu těla určitý počet akupunkturních bodů, na kterých se projevuje funkční aktivita příslušných orgánů, energie qi a jejichž prostřednictvím lze tok energie qi a aktivitu orgánů v těle ovlivňovat. K tomu účelu se využívají akupunkturní jehly, které se do příslušných bodů zapíchávají a pak podle toto, jakou nemoc je třeba léčit, použijeme doplňovací (tonizační) nebo vypouštěcí (sedativní) metodu.

"Meridiány umožňují energii qi a krvi süe, aby obíhaly, vyživují jin a jang, šlachy a kosti a dodávají kloubům pružnost."

"Meridiány jsou propletenou sítí, spojují orgány mezi sebou, orgány s tělem, tělo se zevní qi. Díky této síti je žijící organismus schopen adaptace na změny zevního prostředí. Skrze této sítě drah je lidská bytost neoddělitelná od okolí a funguje v rámci celku (biosféry, přírody )."

Meridiány jsou stejně "živé" jako srdce, plíce, vítr, stromy, …

V ušní akupunktuře stimulujeme systematicky uspořádané body, situované na ušním boltci, na základě anatomického modelu převráceného fetu. Oblast hlavy je situována dolů, směrem k lalůčku ucha a tělíčko je neproporcionálně rozloženo tak, že oblast hlavy a ruky zabírá větší plochu než oblast těla a nohy. Tato disproporce je dána spíš důležitostí funkční než anatomickou. Stejně jako u jiných mikrosystémů na těle existují zde vztahy mezi orgány v těle a jejich projekcí do bodů a plošek na ušním boltci. Ušní akupunktura přestavuje přirozený, samoregulující mechanismus těla, který je schopen zmírnit příliš reaktivní funkce těla nebo podporovat málo výkonné fyziologické procesy.

Aurikuloterapii můžeme považovat za léčbu zásahem do tzv.vnitřního lékaře, tedy do systému, který sám v určitých mezích koriguje chyby a nehody v chodu organismu. Tento vnitřní lékař rezignuje při trvalém či dlouhodobém stresu, po velkých změnách – traumatech fyzických i psychických. Aurikuloterapie zasahuje do řízení tohoto "vnitřního lékaře", mění jeho program za účelem navrácení nebo udržení správného chodu organismu.

Ušní akupunktura se používá jako alternativa k  zavádění jehel do energetických drah na těle nebo jako doplněk ke klasické akupunktuře. V některých případech jsou reflexní body na uchu používány samostatně. Klasická a ušní akupunktura nejen že zmírňuje bolest, ale může také ovlivnit hlubší fyziologické změny, jako například znovunastolit energetickou rovnováhu v příslušném orgánu, který se jeví při diagnostice jako energeticky disharmonický. Obě metody mohou být používány společně k léčbě široké škály klinických problémů, jako například bolesti hlavy, vysoký krevní tlak, bolesti zubů a při návykových syndromech na tabák, alkohol a drogy.

Orgánové hodiny

Orgánové hodiny znázorňují dobu maximální aktivity tělesných orgánů. Životní energie proudí ve vymezených drahách různými orgány, a to v přesně stanovených časových intervalech. Energie projde všemi dvanácti drahami během 24 hodin, kdy je orgán po určitou dobu v maximální činnosti, přičemž aktivita orgánů se střídá. Při nedostatku či nadbytku energie v určitém orgánu vzniká patologický stav. Podle orgánových hodin je možné v době maxima nebo minima energie daný narušený orgán nejlépe ovlivnit.

Moderní věda mluví v tomto případě o tzv. biorytmech, přičemž poznatky moderní vědy jsou nápadně podobné učení starých čínských akupunkturistů.

Orgánové hodiny:  intervaly maximální aktivity jednotlivých orgánů

V Číně má tisíciletou tradici léčba ohněm, takzvané požehování neboli moxování. Technika vznikla v chladných severních oblastech Číny, ale samotný výraz moxa pochází z japonštiny ("mo" + "kusa" = spálená bylina). Metoda patrně provázela akupunkturu, nebo jí i předcházela. Přírodní způsob léčby využívá znalostí  TCM, která pomáhá na základě celostního přístupu.

Moxování dodává organismu ztracenou energii čchi. Obecně se využívá pro syndromy přebytku energie jin, chladu či prázdnoty. V Číně je považováno za prostředek k udr-žení trvalého zdraví a prodloužení života.

Moxa je sušený a lisovaný pelyněk, nejčastěji ve formě doutníku. Lístky pelyňku (Artemisia chinensis, A. vulgaris latifolia) mají podle tradiční čínské medicíny povahu teplou čili jangovou, chuť hořkou a pálivou. Používají se u nemocí z chladu a vlhkosti.

Moxa se zapálí a přiblíží na 1 až 2 cm k bodu, na který chceme působit. Neměla by se však pokožky dotknout. Sálavým teplem se prohřívají a uvolňují akupunkturní dráhy a aktivizují akupukturní body. Teplo prostupuje do hloubky, podporuje tok vitální energie čchi a dokáže nastolit v organismu rovnováhu. Napomáhá ke zvyšování imunity, urychlování látkové výměny, prokrvení a uvolňování svalstva. Působí na krevní systém a rozšiřuje cévy. Tím také zpomaluje puls a snižuje krevní tlak! Proto moxování není vhodné pro lidi s výraznější odchylkou od normálního krevního tlaku.

Moxování u žen urychluje cirkulaci krve v pánevní oblasti, děloze, podporuje a upravuje menstruaci. Moxování zvyšuje počet erytrocytů, leukocytů, endorfinů a tlumí záněty. Současné čínské výzkumy prokázaly úspěšnou léčbu také u těhotných, kdy je nutno otočit plod do fyziologické polohy (hlavičkou dolů).

Moxování se obvykle při léčbě provádí denně, a to maximálně po dobu jednoho týdne. Dále podle potřeby a zdravotního stavu. Výhodné je spojit moxování s jinou metodou TCM, např. baňkováním, fytoterapií  nebo akupunkturou.

Baňkování je metoda stará několik tisíc let, pochází ze staré Číny.

Baňkování dokáže odstranit bolesti páteře a pohybového aparátu a také příznivě ovlivňuje funkci vnitřních orgánů.

Baňkování spočívá v přikládání skleněných nebo silikonových baněk na pokožku. V baňce se vytvoří podtlak, baňka se pak přisaje na kůži, kterou podtlak vtáhne dovnitř. Pokožka se prudce prokrví a zčervená. Tato metoda je však naprosto bezbolestná, pociťujete pouze lehké pnutí, jakoby táhnutí kůže.

Baňky se většinou přikládají na dobu 20 minut. Zejména po první aplikaci je možné, že na těle zůstanou v místech, kde byly baňky přiloženy, "modřiny" – ty však nejsou nebezpečné a během několika dní se samy ztratí.

Nejčastěji se setkáme s přikládáním baněk na záda – na ně se většinou aplikuje 8–12 baněk ve dvou souvislých řadách okolo páteře. Baňkovat však lze i podbřišek, loket, kyčelní klouby, kolena nebo chodidla a kotníky.

Při baňkování se organismus prohřeje a uvolní. Urychlí se krevní oběh a tělo rychleji vylučuje škodliviny.

Účinky baňkování:   

odstraňuje blokády a ztuhlé svaly

detoxikuje organismus

příznivě působí na lymfatický systém

příznivě ovlivňuje problémy se zažíváním

odstraňuje problémy s močovým měchýřem

přináší úlevu při astmatu, zánětech průdušek, kašli

působí proti otokům a bolestem nohou

Doba železná začala v Číně v 8. století před naším letopočtem. Je známo, že v té době byly kostěné akupunkturní jehly nahrazeny kovovými. Před více než 4000 roky byla napsána Vnitřní kniha Žlutého císaře. Podle legendy, tato kniha byla výsledkem diskuzí mezi Žlutým císařem a jeho podřízeným Čchi Po. Tato kniha pojednává o prevenci proti nemocem a péči o zdraví. V tomto klasickém díle TCM jsou popisy užití tepla požehováním žhnoucími bylinnými smotky (moxováním) a přikládání horkých kamenů o teplotě 38-45°C přímo na pokožku na určitá místa na těle za účelem ovlivnění proudění energie čchi v energetických drahách (meridiánech).
V dnešní době využíváme k prohřívání speciální lávové kameny, které výborně akumulují teplo a současně uvolňují některé anionty kovů, které přispívají k regeneraci tkání. Lávové kameny mají mimořádně silnou energetickou vibraci k odstraňování energetických blokád na meridiánech. Teplo a tlak horkých lávových kamenů má za následek prohřátí pokožky, podkoží, svalů a celkovou regeneraci.
Kameny se nahřívají ve vodní lázni, obvykle na 55°C a potom se postupně pokládají na tělo.                         

Termoterapie horkými kameny by se neměla provádět v případě horečnatých, infekčních nebo akutních zánětlivých onemocnění, diabetu, neuropatie, těhotenství, nádorových onemocnění, tuberkulozy, zánětu křečových žil, epilepsie, kožních onemocněních.

Naopak účinky termoterapie horkými kameny můžeme využívat při těchto stavech:    

- svalové napětí a křeče ( "svalové blokády")
- hojení namožených a natažených svalů
- přináší psychickou úlevu při stresu, úzkosti, neklidu
- stimuluje lymfatický systém
- pomáhá při léčbě nervového systému
- stimuluje kardiovaskulární systém
- hluboce relaxuje
- harmonizuje a vyrovnává tok energie čchi v těle
- pomáhá detoxikaci organismu